Běžný účet bereme jako jistotu. Peníze jsou po ruce, nic se s nimi neděje a člověk má pocit klidu. Jenže právě ten klid bývá trochu zrádný. Zůstatek na účtu sice zůstává stejný, ale jeho skutečná hodnota se v čase mění. A většinou ne ve prospěch majitele. Peníze na běžném účtu sice nikam nemizí, ale pomalu ztrácejí schopnost koupit to samé co dřív. Tenhle proces probíhá potichu, bez upozornění a bez červených čísel. O to snáz ho člověk přehlédne.
Peníze a inflace
Běžný účet slouží hlavně k provozu. Výplata přijde, platby odejdou, zbytek čeká na další měsíc. Problém nastává ve chvíli, kdy na něm dlouhodobě zůstávají vyšší částky bez konkrétního důvodu. Ceny kolem nás se mění, rostou a přizpůsobují se situaci na trhu. Peníze, které neleží nikde jinde než na běžném účtu, se tomuto pohybu nepřizpůsobují. Zůstávají stát na místě a reálně slábnou.
Inflace neznamená, že by peníze z účtu mizely. Znamená, že za ně koupíte méně. To, co dnes vyjde na několik tisíc, může za pár let stát výrazně víc. Pokud peníze mezitím nijak nerostou, rozdíl zaplatí jejich majitel. Úrok na běžném účtu většinou tuto změnu ani zdaleka nedožene. Člověk tak sice vidí stejnou částku, ale její síla v běžném životě se zmenšuje.
Proč běžný účet není místo pro odkládání peněz
Mnoho lidí nechává větší zůstatky na běžném účtu z pohodlí. Nemusí nic řešit, převádět ani plánovat. Jenže pohodlí má svou cenu. V tomhle případě podobu postupné ztráty hodnoty. Běžný účet nepočítá s časem. Nesnaží se peníze chránit před vývojem cen ani jim dát jakoukoli roli. Slouží jen jako průchozí stanice.
Zatímco pro klienta peníze leží, banka s nimi pracuje. Používá je v systému, půjčuje je dál a vytváří zisk. Klient z tohoto pohybu na běžném účtu obvykle nic nemá. Rozdíl mezi tím, jakou hodnotu mají peníze pro banku a pro jejich majitele, je výrazný. Peníze nezahálí. Jen nepracují pro toho, komu patří.
Kolik peněz má na běžném účtu smysl držet
Na běžném účtu dává smysl mít částku na běžné výdaje a krátkou rezervu. Výše se liší podle životní situace, ale princip zůstává stejný. Vše nad tuto hranici už si zaslouží jiné zacházení. Čím déle zůstává vyšší suma bez účelu, tím víc se projeví rozdíl mezi tím, kolik peníze ukazují a kolik ve skutečnosti znamenají.
Číslo na displeji představuje nominální hodnotu. Ta se nemění. Reálná hodnota ale ukazuje, co si za peníze koupíte. A právě ta se v čase posouvá. Pokud ceny rostou rychleji než úroky, rozdíl se každý rok prohlubuje. Nenápadně, ale jistě.
Největší dopad má dlouhodobé odkládání peněz bez plánu. Úspory na bydlení, rezervy na budoucnost nebo větší nákupy ztrácejí smysl, pokud s nimi čas pracuje proti jejich majiteli. I malý rozdíl v zacházení s penězi se v delším horizontu znásobí. Právě tady se ukazuje, že nečinnost není neutrální volba.
Pokud se na běžném účtu hromadí částka, na kterou několik měsíců nesaháte, je to jasný signál. Peníze bez pohybu nevytvářejí jistotu. Jen pomalu ztrácejí hodnotu.
Zdroj foto: www.freepik.com
Zdroje textu: investopedia.com, ecb.europa.eu, cnnbusiness.com