Když není člověk zaměstnancem, osobou samostatně výdělečně činnou ani není registrován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, je to automaticky osoba bez zdanitelných příjmů. Kdo všechno do této kategorie spadá a má takový člověk nějaké povinnosti?
OBZP, kdy do této kategorie spadáte automaticky?
Každý, kdo není zaměstnancem nebo není osobou samostatně výdělečně činnou, je vlastně automaticky osobou bez zdanitelných příjmů. Má to však svá specifika. V mnoha případech totiž za takové osoby odvádí zdravotní pojištění stát, a tak nemá osoba bez zdanitelných příjmů povinnosti žádné. V opačném případě si ale musí každý takový člověk zdravotní pojištění hradit sám. Jeho výši určuje vždy stát a musí se hradit povinně.
Do kategorie OBZP spadají:
- studenti,
- ženy v domácnosti, které pečují o jedno dítě do sedmi let nebo o dvě děti do patnácti let,
- nezaměstnaní, kteří nejsou vedeni v evidenci na úřadu práce,
- osoby, které mají příjmy nepodléhající dani z příjmu.
Jestliže má pak člověk jen příjmy například z nájmu nebo kapitálového majetku, do této kategorie spadá také.
Důležité ale je, že za osobu bez zdanitelných příjmů se vždy počítá jen ten, kdo v daném měsíci nebo i v několika na sebe navazujících měsících nebyl pojištěn vůbec, to znamená, že pokud i jeden den v měsíci je osoba pojištěna například v zaměstnání, nemá povinnost se na pojišťovně jako OBZP hlásit. OBZP se tak počítá vždy za celý kalendářní měsíc.
Jaké příjmy může OBZP mít?
Osobou bez zdanitelných příjmů jsou typicky ti, kteří pracují pouze na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Jestliže pracuje člověk na základě dohody o provedení práce a jeho příjmy měsíčně nepřesahují deset tisíc korun, má příjmy, které nepodléhají dani z příjmů. U dohody o pracovní činnosti pak jde o částku tři tisíce pět set korun.
Dále to mohu být ti, kteří nepracují ani nemají žádnou brigádu, ale své zisky mají z pronájmu nemovitostí, bytů nebo i movitých věcí. V posledním případě to mohou být fyzické osoby, které své příjmy získávají z kapitálového majetku. V tomto případě se jedná o příjmy z úroků, podíly na zisku, výnosy z jednorázových vkladů a podobně.
I OBZP mají své povinnosti
Hlavní povinností OBZP je úhrada pojistného, ale také jde o povinnost nahlásit tuto skutečnost pojišťovně. Osoba bez zdanitelných příjmů musí vždy do osmi kalendářních dnů oznámit na své zdravotní pojišťovně, že po celý kalendářní měsíc za ni nebylo odváděno pojištění státem, zaměstnavatelem nebo, že pojištění nebylo hrazeno samostatně jako OSVČ.
Pokud není tato skutečnost oznámena řádně zdravotní pojišťovně, hrozí osobě bez zdanitelných příjmů pokuta až deset tisíc korun. Totéž pak platí i v opačném případě, když je z kategorie OBZP odstupováno. I v tom případě je zapotřebí tuto skutečnost pojišťovně oznámit do osmi dnů. Platí to ale jen v případě, že fyzická osoba začíná podnikat a stává se tak OSVČ nebo za ni bude pojistné hradit stát. Pokud se nastupuje do zaměstnání, má tuto povinnost už nový zaměstnavatel.
Kolik a kdy se pojistné platí?
Úhrada zdravotního pojištění je vždy povinná, OBZP ji pak hradí vždy samostatně, a to na pobočce zdravotní pojišťovny nebo na bankovní účet pojišťovny. Výši určuje stát a vychází vždy z minimální mzdy. Každý rok se tak tato částka zvyšuje. V letošním roce je měsíční výše zdravotního pojištění stanovena na 2 187 Kč. Pojistné je splatné vždy do 8. dne následujícího měsíce, jestliže tedy bude muset osoba bez zdanitelných příjmů hradit pojistné za měsíc srpen, uhrazeno musí být do 8. září a ta dále.
Jakmile přijde úhrada pojistného pozdě, nabíhá penále za každý den zpoždění. V případě, že ale došlo pouze k omylu, může se pojištěnec odvolat.
Zdroj foto: www.freepik.com