Ještě před pár lety bylo půjčit si peníze věcí bank a úvěrových společností. Dnes ale stačí pár kliknutí a o půjčku nebo investici si člověk řekne jinému člověku. Bez bankéře, bez schůzek, čistě online. Tak vznikl crowdlending, známý i jako peer-to-peer půjčování, tedy princip, kdy si lidé navzájem půjčují přes digitální platformy. V Česku ho znají třeba díky značkám jako Zonky nebo Fingood, ve světě jde už o miliardový byznys.
Princip jednoduchý, ale s velkým dopadem
Na jedné straně jsou lidé, kteří mají volné peníze a chtějí je zhodnotit. Na té druhé ti, kteří potřebují půjčit. Platforma mezi nimi vytvoří prostor, ve kterém se obě strany potkají a nastaví jasná pravidla. Investor se tak může podílet třeba na deseti různých půjčkách a dlužník splácí podle předem daného kalendáře. Platforma sleduje průběh a vyplácí investorům úroky i jistinu.
Celý systém běží na datech. Software hodnotí dlužníky podle jejich historie, příjmů i chování. Podle rizikovosti pak určí úrok. Kdo má stabilní příjem a dobrý profil, dostane lepší podmínky. Kdo je rizikovější, zaplatí víc, ale má šanci, že mu vůbec někdo půjčí.
Proč se crowdlending stal tak oblíbeným
Zájem lidí roste z jednoduchého důvodu. Banky často působí neosobně a pomalu. Peer-to-peer půjčky jsou rychlé, přehledné a přinášejí oběma stranám pocit větší kontroly. Dlužníci oceňují méně papírování a férovější přístup, investoři zase výnos, který bývá znatelně vyšší než na běžném spořicím účtu. Do hry vstupuje i technologie. Investovat lze z telefonu, sledovat průběh v reálném čase, nastavovat automatické rozdělení portfolia. Z crowdlendingu se stává běžný způsob, jak si nechat vydělávat peníze, aniž by člověk musel být expert na akciové trhy.
Výhody, které dávají smysl
Mnohé láká především možnost zhodnocení peněz o několik procent ročně. A to i při poměrně nízké vstupní částce. Kdo nechce riskovat velkou sumu, může investovat třeba jen pár tisíc a rozložit je mezi různé půjčky.
Dalším lákadlem je transparentnost. Platformy obvykle zobrazují, komu půjčujete – ať už jde o malý podnik, živnostníka nebo člověka, který rekonstruuje byt. Pro některé investory to má i sociální rozměr. Peníze neputují do anonymní instituce, ale pomáhají konkrétním lidem s jejich cíli.
Základem je otevřenost. Solidní portály zveřejňují statistiky o úspěšnosti splácení i podílu nesplácených půjček. Nabízejí náhled do rizikových tříd a vysvětlují, jak hodnotí klienty. Kdo takové informace skrývá, zaslouží zvýšenou opatrnost. Rozumný investor nesází vše na jednu kartu. Ideální je rozdělit částku mezi více půjček a kombinovat různé úrovně rizika. Tím se minimalizuje dopad případného neplatiče.
Situace na českém trhu
České prostředí je menší, ale velmi dynamické. Projekty cílí hlavně na podnikatele a živnostníky, kteří potřebují financovat faktury nebo rozšíření podnikání. Zonky zase přiblížil peer-to-peer půjčky běžným lidem. Evropská unie mezitím přinesla jednotný rámec, který má zvýšit ochranu investorů a nastavit společná pravidla. To by mohlo celý trh stabilizovat a posílit důvěru lidí, kteří zatím váhají, zda se zapojit.
S nástupem umělé inteligence se očekává, že systém hodnocení rizika bude čím dál přesnější. Algoritmy už dnes dokážou vyhodnocovat nejen čísla, ale i chování uživatelů, jejich reakce nebo vzorce v komunikaci. Díky tomu lze lépe předvídat, kdo bude spolehlivý plátce.
Do budoucna by mohl crowdlending propojit i další služby, třeba pojištění úvěrů nebo mikroinvestiční fondy. Zatím se ale drží své původní filozofie propojit lidi, kteří si důvěřují víc než systému. Peer-to-peer půjčky nejsou zázrakem, který zaručí bezpracné zisky. Ale jsou jedním z nejzajímavějších experimentů současných financí.
Zdroj textu: https://www.investopedia.com, https://www.forbes.com
Zdroj foto: www.freepik.com