i15.cz

Raketoplán Atlantis se navždy vrátil na Zemi

SITA 21. 7. 2011 12:52

Raketoplán Atlantis dnes o 5:56 Východního letního času EDT (11:56 SELČ) přistál v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, čímž ukončil svou závěrečnou, v pořadí 33. misi. Šlo zároveň o 135. let amerických raketoplánů, který uzavřel 30 let trvající program raketoplánů Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Raketoplán Atlantis zůstane…

… i nadále v Kennedyho vesmírném středisku, kde bude vystaven v části pro turisty. Atlantis vystartoval na svou závěrečnou misi s označením STS-135 v pátek 8. července v 11:26 EDT (17:26 SELČ) z Kennedyho vesmírného střediska, s Mezinárodní kosmickou stanicí (ISS) se spojil o dva dny později. Na palubě raketoplánu se nacházela čtyřčlenná posádka ve složení Chris Ferguson, Doug Hurley, Sandra Magnus a Rex Walheim. Hlavním úkolem jejich mise bylo dopravit na ISS víceúčelový logistický modul MPLM Raffaello, ve kterém se nacházely náhradní díly a zásoby pro stanici na jeden rok.

Ve stejném modulu z ISS dopravili náklad určený pro návrat na Zemi. Mise STS-135 měla původně trvat 12 dní, představitelé NASA ji však o jeden den prodloužili. Během mise se uskutečnil i jeden výstup do otevřeného vesmíru, který však absolvovali Ronald Garant Jr.. a Michael Fossum z dlouhodobé posádky ISS. Během šestia a půlhodinového výstupu přemístili poškozenou amoniakovou pumpu ze stanice do nákladového prostoru raketoplánu, odkud zase přenesli zařízení Robotic Refueling Mission (RRM) na plošinu ESP-2 na ISS. Toto zařízení poslouží na robotické doplňování paliva do satelitů na orbitě, o co by se měl postarat robot Dextro kanadské výroby.

Atlantis se od ISS odpojil 19. července o 8:28 SELČ. Na programu amerických raketoplánů se od 12. dubna 1981 zúčastnilo celkem 355 astronautů. Pětice raketoplánů – Discovery, Columbia, Challenger, Atlantis, Endeavour – mají nalétáno celkem více než 870 milionů kilometrů. Představitelé NASA se nyní budou muset spoléhat jen na partnery z Evropy, Japonska a Ruska, především na Sojuz. Ten je však schopen transportovat do vesmíru jen tříčlennou posádku, zatímco americké raketoplány mohly letět se sedmi osobami na palubě.

Dnes skončil program amerických raketoplánů

V Kennedyho vesmírném středisku na Floridě dnes o 5:56 Východního letního času EDT (11:56 SELČ) přistál raketoplán Atlantis, čímž ukončil 30 let trvající program raketoplánů amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). První let raketoplánu se uskutečnil 12. dubna 1981, když odstartoval z rampy 39A Kennedyho vesmírného střediska na dvoudenní misi raketoplán Columbia, na jehož palubě byli kosmonauti John W. Young a Robert Crippen. Stalo se tak přesně 20 let poté, co do vesmíru letěl první člověk v historii lidstva – sovětský kosmonaut Jurij Gagarin.

Hlavním cílem mise raketoplánu Columbia s označením STS-1 bylo dokázat, že myšlenka opakovaně použitelného vesmírného dopravního prostředku je reálná. Mezitím totiž žádná jiná vesmírná loď nedokázala letět do vesmíru více než jednou. Původně měla Columbia vystartovat již 10. dubna, pro vadnou synchronizaci počítačů se však muselo odpočítávání přerušit a představitelé NASA přesunuli start na 12. dubna. Dvě minuty a 12 sekund po startu se od raketoplánu oddělily motory SRB (Space Shuttle Solid Rocket Booster) a na padácích dopadly do Atlantského oceánu. Hlavní palivová nádrž se oddělila 8 minut a 50 sekund po startu a její zbytky dopadly do Indického oceánu. Následně se raketoplán dostal na kruhovou dráhu ve výšce 240 kilometrů nad povrchem Země a později na eliptickou dráhu ve výšce 273 až 276 kilometrů.

Důležitou součástí mise bylo otevření dveří nákladového prostoru, které je podmínkou pro správné fungování chladicího systému. Testoval se také systém gravitační stabilizace. Raketoplán úspěšně přistál 14. dubna 1981 v 18:20 UTC na letecké základně Edwards v Kalifornii. Program amerických raketoplánů oficiálně spustili 5. ledna 1972, když tehdejší prezident Richard Nixon oznámil, že NASA dostala pověření vyvinout opakovaně použitelný dopravní prostředek pro lety ze Země na oběžnou dráhu a zpět. V roce 1976 představili první raketoplán, který však nebyl vybaven tepelnou ochranou ani kyslíkovodíkovými hlavními motory a který byl určen výhradně ke zkouškám v zemské atmosféře.

Původně se měl jmenovat Constitution, ale na základě celostátní kampaně fanoušky seriálu Star Trek ho nakonec pojmenovali Enterprise. Tento raketoplán uskutečnil v roce 1977 celkem pět zkušebních letů v atmosféře. Prvním raketoplánem určeným pro lety do vesmíru byla právě Columbia, kterou stejně jako ostatní raketoplány zkonstruovala společnost Rockwell International Space Systems Group (v současnosti Boeing North American). Do Kennedyho vesmírného centra ji přepravili 23. března 1979. Druhým vyrobeným raketoplánem byl Challenger, který si NASA převzala 30. června 1982. Oba tyto raketoplány byly později zničeny při haváriích, při kterých zahynuli všichni členové jejich posádek.

V současnosti má NASA k dispozici ještě tři raketoplány – Discovery (dokončen v roce 1983), Atlantis (1985) a Endeavour (1991). Prvním operačním letem raketoplánu byla v pořadí pátá mise, na kterou odstartovala Columbia 11. listopadu 1982. Také šlo o první misi se čtyřmi astronauty, přičemž kromě pilotů byly na palubě i letoví specialisté. Cílem mise bylo vypustit na oběžnou dráhu několik družic a také testování skafandrů pro plánovaný výstup do otevřeného vesmíru. Ani jeden skafandr však nebyl úplně v pořádku a proto se výstup nakonec neuskutečnil. První výstup do vesmíru tak absolvovali astronauti až během následující mise, která byla zároveň prvním letem raketoplánu Challenger. Ten odstartoval 4. dubna 1983, výstup absolvovali Donald Peterson a Franklin Musgrave třetí den po startu. V otevřeném vesmíru strávili čtyři hodiny.

Raketoplán Discovery vystartoval na svou první misi, která nesla označení STS-41-D, 30. srpna 1984. Na jeho palubě bylo šest kosmonautů, kteří měli za úkol vypustit na orbitu družice SBS-D, Least-1 a Telstar-3C. O rok později, konkrétně 3. října, se dostal do vesmíru i v pořadí čtvrtý zkonstruován raketoplán Atlantis. Celkově šlo již o 21. misi raketoplánů a druhý let pro ministerstvo obrany USA, který měl označení tajný. Nákladům raketoplánu byly dva satelity určeny pro obranný komunikační systém. Dvacátého osmého ledna 1986 startoval na svou v pořadí desátou misi raketoplán Challenger, který měl vypustit na orbitu družici TDRS-B a jeho sedmičlenná posádka ve složení Francis Scobee, Michael Smith, Ellison Onizuka, Judith Resnik, Ronald McNair, Christa McAuliffe a Gregory Jarvis měla uskutečnit astronomická pozorování a experimenty. Raketoplán však 73 sekund po startu explodoval, přičemž havárii nepřežil ani jeden z astronautů. Příčinou nehody bylo odklonění stupně motoru SRB, který svou špičkou prorazil palivovou nádrž a následně došlo k výbuchu.

Po této havárii NASA na dva a půl roku pozastavila lety raketoplánů a na základě výsledků vyšetřování změnila konstrukci spojů mezi jednotlivými segmenty motorů a zpřísnila pravidla pro starty při nízkých teplotách na základně. Program raketoplánů NASA obnovila 29. září 1988, když na svou sedmou misi vystartoval Discovery s pěti astronauty na palubě. Jeho let trval čtyři dny. O necelý rok později, 4. května 1989, letěl na svou 4. misi Atlantis, který vypustil do vesmíru sondu Magellan určenou na výzkum Venuše. Šlo o vůbec první misi, jejímž cílem bylo vypuštění vesmírné sondy. Významným datem v programu raketoplánů byl i 24. duben 1990, kdy na svou svačinu misi odstartoval raketoplán Discovery. Ten na oběžnou dráhu ve výšce 600 kilometrů vynesl Hubbleův vesmírný dalekohled. Sedmého května 1992 letěl poprvé raketoplán Endeavour, který byl zkonstruován jako náhrada za zničený Challenger. Během této mise se uskutečnily celkem čtyři výstupy, přičemž vůbec poprvé v historii byly v otevřeném vesmíru najednou tři lidé – Pierre Thuot, Richard Hieb a Thomas Akers. Stalo se tak 13. května během třetího výstupu.

Nejdelší misí raketoplánu byl 21. let Columbie, která vystartovala 19. listopadu 1996. Ve vesmíru následně strávila přesně 17 dní, 15 hodin, 53 minut a 18 sekund. Raketoplán Columbia vystartoval na svůj poslední, v pořadí 28. let, 16. ledna 2003. Cílem 15-denní mise bylo uskutečnit několik vědeckých experimentů v mikrogravitaci. Při startu došlo k uvolnění pěnové izolace z palivové nádrže, která narazila do křídla raketoplánu a poškodila ho. Technici však tehdy prohlásili, že rozsah poškození není natolik velký, aby ohrozil průběh letu. Prvního února 2003 přibližně 15 minut před přistáním ve výšce 63 kilometrů nad Texasem však došlo k odtržení poškozeného křídla a následnému rozpadu celého raketoplánu. Na jeho palubě byla sedmičlenná posádka – Američané Richard Husband, William McCool, Michael Anderson, David Brown, Kalpana Chawla a Laurel Clark a Izraelec Ilan Ramon. Ani jeden z nich nehodu nepřežil.

Další raketoplán letěl do vesmíru až po 907 dnech od zmiňované havárie, 26. července 2005 se jím stal Discovery. Podmínkou obnovení programu raketoplánů bylo splnění několika technických a organizačních změn. Představitelé NASA také po havárii Columbie zrušily všechny mise, jejichž cílem nebyla Mezinárodní kosmická stanice (ISS) nebo oprava Hubbleova vesmírnéhodalekohledu. K té došlo v květnu 2009 během mise STS-125 raketoplánu Atlantis. Raketoplán Discovery měl na svou poslední plánovanou, v pořadí 39. misi, vystartovat 1. listopadu 2010. Pro různé technické problémy včetně prasklin na palivové nádrži však představitelé NASA museli jeho start odložit až na 24. února 2011. Raketoplán dopravil na ISS několik přístrojů a zařízení, včetně modulu Leonardo a robota Robonaut 2, který se stal prvním humanoidního robota ve vesmíru. Discovery se vrátil na Zemi 9. března a po ukončení programu si jej budou moci lidé prohlédnout v Steven F. Udvar-Hazy Center nedaleko Washingtonu DC.

Endeavour letěl k ISS naposledy 16. května, přičemž hlavním cílem 16-denní mise s označením STS-134 bylo dopravení Alfa magnetického spektrometru (AMS-02) a jeho následné připojení. Během pobytu Endeavouru se z ISS vracela na Zemi ruská vesmírná loď Sojuz. Šlo o vůbec první případ v historii, kdy se Sojuz odpojovat od ISS v době, kdy byl ke stanici připojen některý z amerických raketoplánů. Italský astronaut Paolo Nespolo těsně po odpojení Sojuzu udělal video a fotografie zachycující raketoplán Endeavour „zaparkovaný“ na ISS. Šlo o vůbec první společné záběry raketoplánu a stanice otištěné z dálky s planetou Zemí v pozadí. Endeavour umístí do California Science Center v Los Angeles.

Atlantis odstartoval na vůbec poslední misi amerických raketoplánů 8. července, jeho čtyřčlenná posádka měla za úkol dopravit na ISS víceúčelový logistický modul MPLM Raffaello, ve kterém se nacházely náhradní díly a zásoby pro stanici na jeden rok. Ve stejném modulu dopravili pak z ISS náklad určený pro návrat na Zemi. Mise STS-135 měla původně trvat 12 dní, představitelé NASA ji však o jeden den prodloužili. Atlantis zůstane po vyřazení v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, kde bude vystaven v části pro turisty. Na programu amerických raketoplánů se od 12. dubna 1981 zúčastnilo celkem 355 astronautů. Patice raketoplánů – Discovery, Columbia, Challenger, Atlantis, Endeavour – nalétány celkem více než 870 milionů kilometrů. Představitelé NASA se nyní budou muset spoléhat jen na partnery z Evropy, Japonska a Ruska, především na Sojuz. Ten je však schopen transportovat do vesmíru jen tříčlennou posádku, zatímco americké raketoplány mohli letět se sedmi osobami na palubě. Informace pocházejí z webstránky nasa.gov a archivu agentury.