i15.cz

Poprad (,) je okresní město na severu Slovenska v Prešovském kraji. Počtem obyvatel je největším městem Spiše, třetím největším městem východního Slovenska a desátým největším městem na Slovensku. Díky své poloze se mu dostal přívlastek vstupní brána do Vysokých Tater.

Polohopis

Poprad leží v Popradské kotlině, která je součástí podtatranské kotliny, mezi Vysokými a Belianskými Tatrami (na severu), Levočské vrchy (na východě), Kozí hřbety (na jihu) a Štrbským rozvodem (na západě), na stejnojmenné řece Poprad. Obklopené je zemědělskými pozemky, které přecházejí do souvislých lesních komplexů. Po většinu roku v Popradu vane západní vítr. V roce 1950 měl Poprad 11 000 obyvatel, ke dni 30.9. 2004 jich měl už 54 589. Na území města byly vybudovány tři sídliště: Hornicko, Jih (největší části Jih I-VI) a Západ (části I-III).

Vodní toky

Řeka Poprad vzniká soutokem Hincovo potoka (vytéká z Velké Hincovo pleso) a potoka Krupá (vytéká z Popradského plesa) v Mengusovské dolině ve Vysokých Tatrách. Na území města přibírá zprava potůčky a Hozelský potok, zleva Velický a Slavkovský potok.

Části města

Dnešní město Poprad se skládá z pěti bývalých hornospišských měst a jedné bývalé osady:

• Staré Město
• Matejovce
• Spišská Sobota
• Stráže pod Tatrami
• Velká
• Kvetnica

Historie města

O tom, že území dnešního města a blízkého okolí bylo osídleno již v pravěku svědčí nález odlitku mozkovny neandrtálského člověka v nedalekých Gánovce v roce 1926. Na zdejším území zde žil člověk pak nepřetržitě – potvrzují to nálezy z kamenné i bronzové doby. Nálezy z roku 2006 potvrdily přítomnost germánských Vandalů na tomto území.

Historické období začíná v polovině 13. století, kdy se datují první písemné zmínky o městě ao jeho nynějších městských částech. V roce 1256 se poprvé objevuje písemná zmínka o Popradu jako o samostatné obci osídlené německými přistěhovalci. Začátky historického Popradu, však spadají až k roku 1209, kdy se název "Poprad" vyskytl v nejstarší listině týkající se území Spiše, v níž král Ondrej II. dal jistému proboštovi Adolfu a jeho sestře rozsáhlé území na Spiši ležící nad Popradem. Podle legend již v tomto období se zde projevoval kult svatého Egídia, kterému zde byla zasvěcena kaple. V roce 1276 dnešní Poprad sestával ještě ze dvou od sebe nezávislých obcí: z Popradu az Německé Vsi, které později splynuly.

Poprad zpočátku jako malá obec ležící na křižovatce důležitých obchodních cest byl ve stínu okolních obcí, zejména Spišské Soboty, byl ve stále větší míře osídlování německými kolonisty, o čemž svědčí i název nejstaršího městečka Popradzaza (Saský Poprad); v pozdějším období dostal čistě německé pojmenování Deutschendorf, které se používalo až do 17. století.

V polovině 14. století se Poprad spolu s dalšími spišských obcemi stal součástí provincie 24 spišských měst, se kterou se v roce 1412 dostal do tzv.. polského zálohu. Po skončení zálohu v roce 1772 patřil Poprad do provincie 16 spišských měst, kde zůstal až do roku 1876. Ještě v 18. století mu bylo uděleno tržní právo.

Již v 16. a 17. století nastal hospodářský růst města, který podnítil usazování slovenského obyvatelstva a zesilování polského vlivu. Původně zemědělský charakter města se měnil; v roce 1692 zde byla založena papírna, nejstarší řemeslnáfabrika.

Významný přínos pro rozvoj města znamenalo v roce 1871 otevření Košicko-bohumínské železnice, která se stala hlavní hnací silou hospodářského růstu a natrvalo nastartovala prosperitu Popradu na úkor Spišské Soboty. S objevováním a postupným zpřístupňováním Vysokých Tater město začalo těžit z cestovního ruchu (přispělo k tomu i otevření elektrické železnice v letech 1908 – 1912).

1. ledna 1923 se na základě Vládního nařízení č.. 257/1922 stala z města se zřízeným magistrátem velká obec Poprad av roce 1927 se Poprad stal sídlem nově zřízeného okresu.

V období druhé světové války se Poprad stal střediskem protifašistického odboje. Smutně vyznívá skutečnost, že během tzv.. slovenského státu byl v roce 1942 ve městě zřízen sběrný tábor, do kterého byly shromažďování Židé určeni k vystěhování a již 25. března v tomto roce odešel z Popradu první židovský transport do Osvětimi. Poprad byl osvobozen 28. ledna 1945.

Po skončení války nastal rozvoj města, podpořený připojením okolních obci a vytvořením městské aglomerace s městskými částmi – Spišská Sobota a Velká byly připojeny v roce 1945, Stráže pod Tatrami v r. 1960 a Matejovce v roce 1974. Rozběhla se mohutná průmyslová výroba (vagóny, elektrické spotřebiče), postupoval i potravinářský průmysl.

V současnosti představuje Poprad moderně se rozvíjející město, známé i za hranicemi země (v roce 2006 bylo kandidátským městem na pořádání zimních olympijských her.

Demografie

Rok	Města spolu	Poprad	Spišská Sobota	Velká	Matejovce	Stráže	Kvetnica
1869	4614	1065	803	1218	931	597	–
1880	4576	1038	823	1173	941	823	–
1890	4480	1160	764	1193	867	496	–
1900	5063	1530	853	1120	980	580	–
1910	6826	2283	977	1358	1609	599	–
1921	7430	2281	632	1808	1662	632	–
1930	10987	4029	2074	2530	1593	761	–
1940	12262	3966	2506	3536	1476	778	–
1950	12590	5492	1549	2726	1613	718	492
1961	16180	8447	1507	3102	2148	783	193
1970	23447	15722	1415	2924	2260	815	311
1980	38077	29375	1832	3937	1992	600	341
1991	52914	42599	2646	4123	2802	531	213
2005	54419	43150	2842	4656	2881	653	237

Současnost

Podle sčítání obyvatel z roku 1991 se k některému z náboženských vyznání přihlásilo 63,2% obyvatel. Z toho k římskokatolické vyznání 54,2%, evangelického av 6,1%, řecko-katolickému 2,5% a pravoslavnému 0,4%. Bez vyznání je 13,4% a neuvedlo své vyznání 23,4%.

Ve stejném roce se k slovenské národnosti přihlásilo 95,4% na Slovensku a, k romské 2,1%, české 1,6%, maďarské 0,3% a německé 0,2%.

1945 – současnost

Počet obyvatel po 2. světové válce prudce rostl (z 12000 v roce 1949 po 55000 v roce 1991). Odsunutých Němců postupně nahradily Slováci av centrech měst často i nepřizpůsobiví občané z osad (šlo většinou o Romy). Město Poprad stejně jako celý Spiš ztratil svůj multietnický charakter a stal se slovenskou územím, se silnou romskou menšinou.

1919 – 1940

V minulosti mělo pět popradských míst silný německý živel. V roce 1930 tvořily Slováci a Němci v jednotlivých městečkách následující poměr:

• Matejovce: 24% – 74,5%
• Poprad: 59,7% – 28,6%
• Sp. Sobota: 65,4% – 29,7%
• Stráže: 70,7% – 27,5%
• Velká: 76,3% – 21,0%
• Celkem: 60,7% – 33,1%

Němci tvořili v okrese Poprad v roce 1930 19,7% obyvatel, zatímco na Slovensku jen 4,6%. Ještě v roce 1921 však netvořily Slováci většinu ani v Popradu (47,7%) av Spišské Sobotě a hlídat jen nepatrnou většinu (50,1% resp. 56,6). Slovenský charakter měla jen Velká (63,6%). V roce 1919 měli Popradské městečka spolu 7895 obyvatel, z čehož bylo 47,8% Slováků a 41,% Němců. V roce 1921 tvořily Němci v okrese Poprad 24%, ale do roku 1940 jejich podíl klesl na 13,5%.

Slováci netvořily většinu v Matejovce ještě ani v roce 1940 (33%), které zůstaly německým městem (56,0%). V ostatních popradských městečkách podíl Němců do roku 1940 pozvolna klesal (od 13% ve Velké, přes 14% ve Spišské Sobotě a 15,4% v Popradu, po 25% v stráž). Před koncem 2. světové války a krátce po ní však téměř všichni Němci region Spiše, a tedy i pět popradských míst, opustili.

Tomu odpovídalo i náboženské složení obyvatelstva, kdy římští katolíci tvořili 60,5% a evangelíci av 26,8%.

1772 – 1832

V roce 1772 (po návratu míst z polského zálohu tvořily evangelíci na území dnešního Popradu drtivou většinu, ale postupně podíl katolíků díky přistěhovalectví stoupal (roky 1773, 1801, 1832):

• Spišská Sobota: 170/657, 303/663, 323/585
• Velká: 20/986, 101/1101, 237/1300
• Poprad: 28/768, 240/877, 357/750
• Matejovce: 16/600, 69/691, 124/963
• Stráže: 19/464, 63/451, 141/505

Slováci byli převážně katolíci (kromě Velké) a Němci evangelíci.

Kultura a zajímavosti

Divadla

Ve městě se navzdory velikosti nenachází profesionální divadlo se stálou scénou. Vystupují tu jen hostující soubory či divadla z jiných měst, představení jsou převážně v Domě kultury, který byl nedávno zrekonstruován a přejmenován z původního "závodního klubu Tatravagónky." Divadelní sál se nachází i v městské části Spišská Sobota. V Popradu působí divadelní soubor Commedia.

Kina

V centru města je moderní kino Tatran, které promítá každý den. Nedávno přibylo i moderní trojsálové multikino CINEMAX, které promítá denně průměrně 4 představení v každé sále a denně uvádí 5 až 6 filmových titulů. V městské části Veľká je kino Květen, které se však v současnosti využívá pro jiné účely. Po spuštění provozu v kině Tatran před několika lety se přestalo pravidelně promítat v kině Gerlach, kde se v současnosti konají zasedání městských poslanců, funkci kina plní jen během Festivalu horských filmů, který se koná v městě každý rok.

Muzea

V centru města (av městské části Spišská Sobota) se nachází Podtatranské muzeum, ve kterém se návštěvníci mohou seznámit s historii města a regionu. Velmi cennou expozicí jsou nálezy z nedalekých Gánoviec (odlitek lebky neandrtálského člověka).

Galerie

Výstavní prostory má i Tatranská galerie v prostorách bývalé parní elektrárny u nádraží a ve Výstavní síni na Alžbětině ulici. V Popradu mnoho let působil i Dům fotografie, který se však před pár lety přestěhoval do Liptovského Mikuláše.

Knihovny

První písemná zmínka o knihovně v Popradu je z roku 1925. Podtatranská knihovna v Popradu poskytuje půjčovné (absence i prezenční), konzultační, bibliografické-informační, reprografické a rešeršní služby. V odděleních naučné literatury, obecné literatury, regionální literatury, beletrie a oddělení pro děti a mládež (na ul.. Podtatranská), umění (Sobotské náměstí) av pobočkách (na ul.. Dostojevského a Rastislavova) se nachází téměř130 000 titulů.

Vydavatelství

V Popradu působí několik vydavatelství, mezi které patří: Tiskárna a vydavatelství SLZA, Region Poprad, Popradská tiskárna, vydavatelství, Podtatranské noviny a Juvena Education.

Pravidelné akce

Mezi pravidelné akce již od roku 1993 v Popradu patří Mezinárodní festival horských filmů, který se koná pravidelně vždy v říjnu v bývalém kině Gerlach, dnes zasedačce Městského úřadu. Mezi jeho nejznámějšími hosty (r. 1994) byl i Sir Edmund Hillary z Nového Zélandu, první pokořitel Mount Everestu. Ve městě se každoročně koná Popradská kulturní zima, Popradská kulturní podzim, Popradská kulturní jaro a Popradské kulturní léto, v jejichž rámci se uskutečňuje mnoho kulturních akcí všech žánrů, často se známými osobnostmi ze světa. Mezi další pravidelné akce patří Vánoční jarmark, který se uskutečňuje před Vánocemi.

Folklorní soubory

Od roku 1972 působí v městě Poprad Folklorní soubor VAGONÁR, který v současnosti sdružuje ve formě občanského sdružení Klub přátel folklóru nadšenců lidového tance, zpěvu a hudby. VAGONÁR se ve své umělecké tvorbě zaměřuje na uchovíávanie a rozvíjení lidových tradic a kultury regionů středního, severního a východního Slovenska – Liptov, Spiš, Šariš, Zemplín a Horehronie. Hudební CD s názvem "Budou hráč, budou hráč …", které soubor vydal v roce 2008, zachycuje aktuální repertoár souboru v podobě lidových písní a hudebních úprav.

Památky

Nejvýznamnější památkovou zónou v Popradu je centrum městské části Spišská Sobota. Nejvzácnější architektonickou památkou je zde kostel svatého Jiří s pěti pozdně křídlovými oltáři a hlavním oltářem od Mistra Pavla z Levoče. Vznikl na rozhraní pozdní gotiky a renesance. Vedle kostela, podobně jako v jiných "německých" hornospišských městech, stojí renesanční zvonice. Celé centrum Spišské Soboty bylo prohlášeno za městskou památkovou rezervaci.

V historickém centru Popradu nejvýznamnější památkou je ranogotický Kostel svatého Egídia s bohatou fresková výzdoba, jejíž součástí je nejstarší vyobrazení Tater, s barokní křtitelnicí a pozdně oltářem s obrazem patrona města. Vedle kostela stojí renesanční zvonice ze 16. století.

Pomníky

• Na náměstí ve Spišské Sobotě je umístěn obelisk na památku revoluce z roku 1848 a na památku padlých v 1. světové válce.
• V parku u nádraží v Popradu je pomník na památku Rudé armády, která město osvobodila v lednu 1945.
• Na Velické náměstí je památník Neprávem umučeno.
• Na největším hřbitově ve Velké je památník umučených v gulazích.
• Při letišti je nedávno obnovený památník SNP.
• Na železniční stanici na prvním nástupišti je pamětní tabule na první slovenský transport židovských žen a dívek do koncentračního tábora. Podobná tabule je i na synagoze v centru města.
• Pamětní tabule na mladého muže, Josefa Bonk, zastřeleného při okupaci Popradu sovětskými vojsky je na opěrném zdi kostela sv. Egídia v centru města.

Církev

Poprad je město s největším počtem kostelů na Slovensku, protože se skládá z 5 spišských městeček, které měly svůj kostel a po reformaci k nim přibyly další. Nejvíce kostelů užívají římskokatolíci (8), následují evangelíci (5), po jednom mají pravoslavní, gréckokatolíci a baptisté. V židovské synagoze dnes sídlí tiskárnu.

Staré Město

• Konkatedrála Sedmibolestné Panny Marie
• římskokatolický Kostel svatého Egídia
• evangelický kostel svaté Trojice
• pravoslavný chrám Povýšení Svatého Kříže
• židovská synagoga

sídliště Jih

• římskokatolický Kostel svatých Cyrila a Metoděje
• řeckokatolický chrám svatých Petra a Pavla

Spišská Sobota

• římskokatolický Kostel svatého Jiří
• evangelický kostel

Stráže

• římskokatolický Kostel svatého Jana Křtitele
• evangelický kostel

Matejovce

• římskokatolický Kostel svatého Štěpána
• evangelický kostel svatého Matěje

Velká

• římskokatolický Kostel svatého Jana Evangelisty
• evangelický kostel
• kostel Bratrská jednota baptistů

Kvetnica

• římskokatolický Kostel svaté Heleny

Sport a odpočinek

Fotbal

Každá z městských částí má vlastní fotbalový stadion. Největší (is tribunami) jsou v Popradě a ve Velké. V současnosti se plánuje rozsáhlá rekonstrukce hlavního fotbalového stadionu, který se nachází u aquaparku AquaCity. Fotbalový klub FK Poprad je momentálně účastníkem II. ligy – Východ, která představuje třetí nejvyšší fotbalovou ligu na Slovensku. Zájem o mládežnický fotbal stále roste.

Hokej

Hokej se v Popradě hraje od 5. prosince 1926, kdy byl založen Sportovní Klub Vysoké Tatry (ŠKVT). Hokejový klub Karpathenverein Poprad, který vznikl v roce 1929, byl v roce 1930 přejmenován na HC Poprad (předseda Krieger). Do organizovaného slovenského hokeje vstoupil Poprad v roce 1931 av sezónách 1932/33 – 1934/35 získal 3 tituly "Mistr Slovenska". V roce 1935 spojením popradského a tatranského hokeje vznikl HC Tatry (předseda Viliam Šimko), který byl v roce 1948 přejmenován na Sokol Tatry Poprad av roce 1950 na TJ Tatran Tatranské pily Poprad. Umělá ledová plocha byla vybudována až 22. února 1958 (dosud led často topil a tak místem přípravy hokejistů bylo Pět Spišských ples v Malé Studené dolině ve Vysokých Tatrách). Hokejisté Lokomotiva-Vagónka-Stavbař (LVS) Poprad (předseda Ladislav gromovského) mohli hrávat v kryté hale od roku 1973. Od roku 1976 na Slovensku a vystupovali pod názvem Lokomotiva Stavbař (předseda František Babinec) a od roku 1978 byly součástí tělovýchovné jednoty (TJ) Pozemní stavby (PS) Poprad (předseda Michal Niňaj). V roce 1989 se PS Poprad sloučily s ČH Poprad. V roce 1990 vznikl HC Sportovní klub policie Pozemní stavby (ŠKP PS) Poprad (předseda Jozef Pařízek). V současnosti hokejový oddíl HK Poprad hraje zápasy slovenské hokejové extraligy v zrekonstruované Poprad Aréně. V sezóně 2011/2012 bude hrát v Popradu klub Hc Lev Poprad Kontitentálnu kokejovú ligu.

Plavání

Blízko zimního stadionu, na hranici širšího centra města a Spišské Soboty se nacházela moderní plovárna. Ta se v roce 2003 začala komplexně přebudováváme.

Basketbal

Poprad vždy patřil mezi špičku ženského basketbalu na Slovensku. První basketbalové kroužky v Popradu vznikly v roce 1946 na Obchodní akademii. V roce 1965 dorostenky postoupili do slovenské dorostenecké ligy a postupně získali mnoho titulů mistryň Slovenska i ČSSR. V roce 1964, jako vítěz krajské soutěže, postoupili basketbalistky do SNL. Do I. ligy se hráčky dostaly v roce 1981. Dívky při svém postupu do extraligy v sezoně 2002/2003 obsadili čtvrté místo. Sezónu 2003/2004 ukončili 3. místem, které obhájili iv příští sezóně. V současnosti klub ZBK Whirlpool Poprad odehrává své domácí zápasy ve víceúčelové hale (Aréna Poprad), která byla otevřena v roce 2006 na sídlišti Jih III.

Cyklistika

Okolí Popradu je vhodné i na cyklotúry. Ty nejnáročnější vedou lesními cestami Vysokých Tater či Kozích hřbetů až do Nízkých Tater. Jednotlivé trasy is jejich náročností jsou vyznačeny na turistickýchmapách. Mezi Popradem a svitu je vybudován cyklostezku v délce přes 6 km, který začíná za Popradem (při střelnici), vede vedle sídlišti JIH III v Popradu až do města Svit, kde pokračuje až do Lopušné doliny a polní cestou až do Šuňava. Na Náměstí sv. Egídia je vytvořena cyklostezka. Plánované je dobudování cyklostezky, která se napojí na již existující cyklostezku na náměstí, a bude pokračovat širším centrem města, tj. přes městské části a sídliště.

Inline bruslení

Na bruslení je vhodný cyklostezku mezi svitem a Popradem, avšak je to v první řadě cyklostezku, o kterém účelu hovoří vyhláška o provozu na pozemních komunikacích. V současnosti ho však využívají zejména bruslaři, právě vzhledem k jeho velmi dobrý povrch a rovinatý charakter jen s velmi malým výškovým převýšením. Právě z tohoto důvodu cyklisté využívají zejména velké množství cyklistických tras v okolí města přírodního charakteru, které jsou vhodné i pro náročné cyklisty a vynikají pestrostí povrchů a okolní přírodní scenérie. Při nákupním centru MAX je situován skate park, jehož kvalita je však diskutabilní.

Lyžování

Přímo v Popradu je vybudováno lyžařské centrum v Květnici, které je vhodné pro náročnější lyžaře. V okolí Popradu je množství lyžařských středisek ve Vysokých Tatrách (Tatranská Lomnica (9,15 km sjezdovek), Starý Smokovec (4,42 km sjezdovek), Štrbské Pleso (5,32 km sjezdovek)), ve Svitu (Lopušná dolina (1, 8 km sjezdovek), SKITATRY Lopušná dolina (1,25 km sjezdovek)), Spišské Bystré (1,1 km sjezdovek) či Liptovské Tepličce (3,3 km sjezdovek).

Hotely a ubytování

V Popradu je mnoho hotelů – AquaCity Moutain View, AquaCity Seasons, Satel, Poprad, Sobota, Tatra, Café Razy, Gerlach, Evropa, Olympia. Další možnosti ubytování nabízejí i desítky menších penzionů, nejkvalitnější z nich se nacházejí v části Spišská Sobota a Velká (Penzion Fortuna, Penzion Aqualand, Penzion Sabato).

Restaurace

Mezi nejlepší restaurace v Popradu patří Restaurace Aréna (ve sportovní Aréně), Penzion Fortuna, Penzion Sabato a Slovenská restaurace.

Hospodářství a infrastruktura

Poprad je dynamické a moderní město s dobrou infrastrukturou.

Městská hromadná doprava

V Popradu není vedena elektrická trakce pro tramvaje ani trolejbusy, MHD je zajišťována autobusy. Osm linek provozuje společnost SAD Poprad (Linky č..: 1,2,3,4,5,6,7 a 16). Autobusy většinou jezdí v půl-až hodinových intervalech (i méně). Nedostatkem, který mimo jiné chod MHD zpomaluje, je i kupování lístků výhradně u řidiče.

Silniční síť

Poprad leží na hlavní komunikaci spojující východ a západ Slovenska – silnici E 50 (I/18. Z Popradu vedou cesty do Polska (67), Starou Ľubovňu (67) a (77), do Vysokých Tater (534) a přes Vernár (67 ) do Banské Bystrice či Rožňavy. V roce 2008 byl dokončen úsek dálnice D1 Mengusovce – Jánovce, který po dobudování představuje i část evropské silnice E 50.

Železniční síť

Poprad je také důležitým železničním uzlem, leží na trase panevropského koridoru č.. 5. Ze železničního směru Žilina – Košice se odsud dá cestovat do Vysokých Tater, kam vede trať č.. 183 Tatranských elektrických železnic a do Starou Ľubovňu (trať č.. 185). Trať mezi Popradem a Starým Smokovcem je druhou elektrickou železniční tratí na Slovensku (otevřená 17. 12. 1908). Železničnístanice prošla rekonstrukcí a modernizací (ukončení v r. 2008). Vybudované byly ostrovní nástupiště, podchod, výtahy a zajistil se lepší pohyb pro tělesně postižené na vozíku.

Letecká doprava

Letiště Poprad-Tatry bylo otevřeno v roce 1938, avšak pravidelná civilní doprava začala až v roce 1943. V období bývalého Československa bylo letiště jedním ze tří mezinárodních letišť v zemi.

Je nejvýše položeným mezinárodním letištěm ve střední Evropě (718 m nm), díky své geografické poloze má mimořádně dobré povětrnostní podmínky (často leží nad hranicí mlhy), a tak je využíváno i jako náhradní letiště pro letadla původně směřující do Košic, Sliače, Žiliny či dokonce Bratislavy. Letiště je využíváno jak na pravidelné linky i vyhlídkové lety, charterové lety zejména z Ruska, Ukrajiny, Estonska a Německa v zimních pokud mořským destinacím v letních měsících, využívají ho soukromé a obchodní letadla z celé Evropy, aerokluby a letecké školy, slouží i jako základna vrtulníku letecké záchranné zdravotní služby. Od 3. prosince 2005 byla v provozu pravidelná linka Poprad – Londýn, která létala 4x týdně. V roce 2007 se přes letiště přepravilo 60 176 pasažérů. V prvním čtvrtletí roku 2009 bylo plánováno zprovoznění pravidelné linky společnosti Danube Wings Poprad – Bratislava. V současnosti není z letiště provozována žádná pravidelná letecká linka, avšak od 1. května 2011 je plánováno znovuzavedení pravidelné linky do Prahy, která bude jezdit třikrát do týdne.

Důležité firmy

Největšími podniky ve městě jsou Tatravagónka, Balírny obchodu POPRAD – BOP, Podtatranská vodárenská provozní společnost, Tatramat-ohřívače vody, Schule Slovakia, Whirlpool, Pilsberg, Perkins, Tatrakon, Air Transport Europe (provozovatel LZZS – letecká záchranná zdravotnická služba) a jiné.

Veřejné instituce

Státní správa:

• Daňový úřad Poprad, Štefánikova 3651/13
• Městský úřad Poprad, Nábřeží Jana Pavla II. 2802 / 3
• Obvodní úřad v Popradu, Nábřeží Jana Pavla II. 16
• Okresní prokuratura v Popradu, Štefánikova 11
• Okresní ředitelství Policejního sboru v Popradu, Alžbětina 714
• Okresní soud Poprad, Štefánikova 100
• Pobočka celního úřadu Poprad, Karpatská 13
• Zpráva katastru Poprad, Currie 3
• Úřad práce, sociálních věcí a rodiny v Popradu, Nábřeží Jana Pavla II. 439/16
• Specializovaná státní správa:
  • Obvodní lesní úřad Poprad, Partizánska 690/87
  • Obvodní pozemkový úřad Poprad, Partizánska 690/87
  • Obvodní úřad pro silniční dopravu a pozemní komunikace Poprad, Partizánska 690/87
  • Obvodní úřad životního prostředí Poprad, Partizánska 690/87
  • Regionální úřad veřejného zdravotnictví Poprad, Zdravotnická 3

Školství

Vysoké školství

Detašované pracoviště:

• Ekonomická fakulta Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici, Nábřeží Jana Pavla II. 2802 / 3 (studijní obor: Ekonomika a management podniku)
• Pedagogická fakulta Katolické univerzity v Ružomberku, Nábřeží Jana Pavla II. 15 (studijní obor: Management)
• Fakulta zdravotnictví Katolické univerzity v Ružomberku, Nábřeží Jana Pavla II. 15 (studijní obor: Ošetřovatelství)
• Fakulta architektury Slovenské technické univerzity v Bratislavě, Mnoheľova 828/23

Střední školství

• Gymnázium, Dominika Tatarku 4666 / 7
  • Gymnázium, Dominika Tatarku – bilingvní sekce, Rovná 3
• Gymnázium, Kukučínova, 4239 / 1
• Církevní gymnázium PU Olivy, Dlouhé hony 3522 / 2
• Soukromé gymnázium, Letní 3453/34
• Obchodní Akademie, Murgašová 94
• Střední průmyslová škola, Mnoheľova 828
• Střední zdravotnická škola, Levočská 5
• Střední odborná škola, Okružní 761/25
• Střední odborná škola elektrotechnická, Hlavní 1400 / 1
• Střední odborná škola technická, Kukučínova 483/12
• Soukromá střední odborná škola, SNP 1253
• Soukromá střední odborná škola, 29. srpna 4812
• Praktická škola, Partizánska 2

Základní školství

• ZŠ, Dostojevského 2616/25
• ZŠ, Fraňa Krále 2086 / 2
• ZŠ, Francisciho 832/21
• ZŠ, Jarní 3168/13
• ZŠ, Komenského 587/15
• ZŠ, Koperníkova 1707/21
• ZŠ, Letní 3453/34
• ZŠ, Mládeže 2350 / 7
• ZŠ, Tajovského 2764/17
• ZŠ, Vagonárska 1600 / 4
• ZŠ Štefana Mnoheľa – církevní, Dlouhé hony 3522 / 2
• Speciální ZŠ, Partizánska 2

Mateřské školy

• MŠ při ZŠ, Dostojevského 2267/27
• MŠ při ZŠ, Jarní 3293/16
• MŠ při ZŠ, Letní 3453/34
• MŠ při ZŠ, Okružní 765/49
• MŠ při ZŠ, Podtatranská 136 / 4
• MŠ při ZŠ, Tajovského 3015/20
• MŠ při ZŠ, Mládeže 2349 / 5
• MŠ při ZŠ, Mládeže 2614/11
• MŠ při ZŠ, Záborského 3248/13
• MŠ při ZŠ, Lidická 1669 / 2
• MŠ při ZŠ, Vagonárska 1600 / 4
• MŠ při ZŠ, J. Tranovského 3497
• Soukromá MŠ, J. Tranovského 1283 / 9
• Soukromá MŠ, Tajovského 3015/20
• Soukromá MŠ, Jarní 3168/13
• Speciální MŠ, Partizánska 2

Ostatní školy, střediska a poradny

• Jazyková škola, Dominika Tatarku 14
• Základní umělecká škola, Štefánikova 99/72
• Základní umělecká škola Janka Silano, Dlouhé hony 3522 / 2
• Soukromá základní umělecká škola, Letní 3453/34
• Centrum volného času, Mládeže 2688/13
• Soukromé školní středisko zájmové činnosti, Letní 3453/34
• Centrum speciální-pedagogického poradenství, Partizánska 2
• Jazykové centrum SpeakUp a Happy School, Ul.. 1. května 4

Významné osobnosti

Rodáci

• Ján Gallovič – slovenský herec
• Hantuchová – slovenská profesionální tenistka
• Pavel Hurajt – slovenský biatlonisté
• Július Šupler – slovenský hokejový trenér
• Arne Kroták – slovenský hokejový útočník
• Igor Rataj – slovenský hokejový útočník
• Peter Klouda – slovenský hokejový útočník
• Roman Tomas – slovenský hokejový útočník
• Patrik Ščibran – slovenský hokejový obránce
• Habart Wittlinger – bývalý slovenský hokejový útočník
• Ľubomír Pichonský – bývalý slovenský hokejový útočník
• Miroslav Ihnačák – bývalý slovenský hokejový útočník
• Jan Smolka – bývalý slovenský hokejový obránce
• Jaroslav Slávik – slovenský sáňkař
• Ľubomír Mick – slovenský sáňkař
• Walter Marx – slovenský sáňkař
• Michal malak – slovenský běžec na lyžích
• Martin Otčenáš – slovenský běžec na lyžích
• Matej Jurča – slovenský profesionální cyklista
• Mária Gallíková – slovenská malířka
• Jan Brokoff – barokní sochař a řezbář
• Miloslav Turzák – slovenský malíř
• Martin Novák – slovenský spisovatel
• Milan Hamada – slovenský literární teoretik a kritik
• Miloslav Suchomel – slovenský jazzový tenorsaxofonista
• Milan karabin – expředsedovi Nejvyššího soudu Slovenské republiky
• Lukáš Fabinus Popradský – rektor školy v Prešově
• Tibor Kovalík – akademický malíř, organizátor kulturního života Slováků v Kanadě
• Vojtěch Husz – botanik
• János Husz – evangelický kněz a entomolog – lepidopterológ
• Aurel Viliam Scherfel – lékárník, botanik, chemik
• Hugo Payer – učitel, publicista, spoluzakladatel a místopředseda Karpatské spolku
• Karol Toperczer – klavírista
• Miroslav Lajčák – ministr zahraničních věcí ČR
• Gedeon Majunke-slovenský představitel architektury

V Popradě studovali

• Ludvík Kubáni – slovenský básník, prozaik, literární kritik a dramatik.
• Elena Maróthy-Šoltésová – slovenská prozaický, redaktorka a publicistka.
• Peter Bondra – slovenský hokejový útočník.
• Rudolf Chmel – slovenský politik.
• Michal Sýkora – předseda Sdružení měst a obcí Slovenska (ZMOS).
• Alexandra Pavelková – slovenská spisovatelka sci-fi literatury, recenzentky a překladatelka.
• Theofil Klas – slovenský básník a překladatel, tajemník Spolku Slovenskuspisovatelů.

V Popradě působily

• Štefan Mnoho zemí – slovenský kněz, politik a publicista.
• Štefan Strážay – slovenský básník.
• Ľubomír GOC – slovenský malíř.
• Jozef Majku – slovenský akademický malíř.

Partnerská města

• Ústí nad Orlicí, Česko
• Zakopane, Polsko
• Vysoké Tatry, Slovensko
• Szarvas, Maďarsko
• Zwijndrecht, Nizozemsko
• Omiš, Chorvatsko

Zdroj: Wikipedia.org. Licence: Creative Commons Attribution/Share Alike 3.0.

• Domů
• Přihlásit se
• Registrace
• Kontakt
• RSS

© 2011 - 2012 i15.cz. Všechna práva vyhrazena. | Navštivte e-shop se šperky Swarovski!